České děti jako čtenáři

To, že čtení pozitivně ovlivňuje čtenářskou gramotnost, není nic nového. Odborníci, kteří se zkoumáním čtení dlouhodobě zabývají, ale došli k jasným závěrům: děti, které čtou pro radost, zvládají mezi 10 až 16 lety lépe matematiku, mají větší slovní zásobu a vyjadřovací schopnosti, než ty, které čtou zřídka.

 

V roce 2013 připravila Národní knihovna ČR celostátní reprezentativní průzkum dětí školního věku se zaměřením na četbu a na vztah dětí ke knihám a knihovnám. Výzkum byl realizován pomocí kvantitativních a kvalitativních metod, cílovou skupinou byly děti ve věku 9 až 14 let. Praktickou část průzkumu provedla agentura Mediaresearch a.s. Sběr dat proběhl v září a říjnu 2013 na vzorku 1 519 respondentů. 

Čtení knih patří k zábavným činnostem volného času pro 47 % českých dětí, ale pro mnohé z nich je také spojeno s nudou (18 %). Existují výrazné genderové rozdíly – 59 % dívek považuje čtení za zábavné, u chlapců je to však pouze 37 %. S rostoucím věkem vnímají děti význam četby knih pro vzdělávání (35 %). Třetina dětí čte knihy každý den, ale další třetina nepřečte za měsíc ani jednu knihu. Hlavním důvodem  pro nečtenářství je konstatování, že čtení „nebaví,“ silnou konkurencí jsou jiné aktivity – film, televize, internet, Facebook a počítačové hry. 

Nezbytným faktorem, který ovlivňuje vztah k četbě, je včasné získání dovednosti číst plynule a bez námahy. Nejvýraznější vliv na rozvoj čtenářství má rodina a škola. Čtenářství rodičů ovlivňuje čtenářství dětí - z dětí rodičů, kteří sami čtou, se častěji stávají silní čtenáři a také pravidelní návštěvníci knihoven. Děti rodičů s vysokoškolským vzděláním zpravidla čtou více. Důležitým momentem pro rozvoj dětského čtenářství je předčítání rodičů v době, kdy jsou děti malé.    

Pouze 12% českých dětí uvedlo, že jim rodiče nikdy nepředčítali. Většina českých dětí (75%) dostává alespoň občas knížku jako dárek. Děti nejčastěji čtou povinnou školní četbu (51 %), to, co doporučí kamarádi (50 %) a rodiče (43 %), značný význam má i vlastní objevování knih v domácí nebo veřejné knihovně nebo na internetu. Z hlediska žánrů nejvíce preferují dobrodružné knihy, knihy o zvířatech, pohádky a komiksy. Zhruba třetina českých dětí nedostává od svých učitelů žádný seznam doporučených knih. Děti jednoznačně preferují volný výběr titulu knížek ke čtení. 

Nejvíce volného času děti stále tráví sledováním televize (denně cca 1,5 hod.). Téměř čtvrtina dětí hraje denně elektronické hry (55 minut), chlapci téměř třikrát častěji než dívky. Z hlediska věku kulminuje hraní elektronických her ve věkové kategorii 11-12 let (denně 29 % dětí). Téměř dvě pětiny dětí denně surfují na internetu (55 minut) a více než čtvrtina dětí je denně na Facebooku (38 minut). Frekvence četby knih s rostoucím věkem mírně klesá, děti čtou sice méně často, ale déle (42 minut). Knihy již nějakou dobu ztrácejí roli zdroje informací, děti častěji využívají pro školní práce internet. Vztah dětí k elektronickým knihám je zatím nejednoznačný, většinou s nimi nemají zkušenost. Školní knihovny jsou málo využívány, veřejné knihovny navštěvuje zhruba polovina dětí. Hlavním důvodem pro nechození do knihovny je jiná zábava (54 %) a nezájem o knihy (47 %). Děti poprvé přivádějí do knihoven nejčastěji rodiče (52 %) nebo přichází se školou (22 %)                    a nejčastěji je navštěvují s kamarády (41 %). Knihovna dětem poskytuje hodné pracovníky (90 %), klid (86 %) a nabídku knih (77 %).

 

Také SCIO se poslední 4 roky intenzivně zajímá o dětské čtení, mimo jiné i o to, jaký vliv na úroveň čtenářské gramotnosti má počet přečtených knih, rodinné zázemí, čas strávený u televize či počítače, a také přístup učitele. 

 

České děti jako hlavní argument pro četbu uvádějí prožití dobrodružství, pobavení se a zapojení fantazie. Na základě výsledků testování a dotazníkového šetření lze potvrdit souvislost mezi počtem přečtených knih a výslednou úrovní čtenářské gramotnosti. Pravidelní čtenáři, oproti žákům, kteří přečtou méně než jednu knihu za dva měsíce, dosahují v testování v průměru o 15 percentilových bodů více. 

„Z testování Klíčových kompetencí vyplývá, že počet přečtených knih významně souvisí s tím, zda jsou žáci úspěšní v komunikaci, při řešení problémů, nebo dokážou např. dobře vycházet s lidmi ve svém okolí.“ Komentuje výsledky Jana Codlová, vedoucí projektu Dovednosti pro život.

Dalším zajímavým zjištěním je vliv učitelů na výsledky žáků v testu, pokud jim určují, co konkrétně mají číst. Šetření v rámci projektu Čtenář ukázalo, že žáci, kterým nejsou knihy doporučovány a je jim ponechána možnost volby titulu, dosahují lepších výsledků, než ti žáci, kterým učitelé knihy doporučují. Toto sdělení potvrzuje i srovnání oblíbených žánrů žáků versus s jakými žánry učitelé pracují v hodině. Žáci jako své nejoblíbenější uvedli knihy dobrodružné, humorné, komiksy a detektivky. Učitelé v hodinách nejraději pracují s pohádkami, dobrodružnými, humornými a vzdělávacími knihami. Největších procentuálních rozdílů mezi žáky a učiteli dosahuje žánr pohádka, který má v oblibě přibližně 23 % žáků, a v hodině s ním pracuje více jak 74 % učitelů. Co žáci často vyhledávají a učitelé naopak nevyužívají, je žánr horor a detektivka. Nejlepších výsledků v testu dosahují čtenáři sci-fi/fantasy a detektivek. 

Čtenářskou gramotnost neovlivňují pouze knihy. Z výsledků testování a z dotazníku vyplývá, že v útlém věku (hovoříme o žácích 4. a 5. tříd základní školy) má čas strávený u televize vliv na úroveň čtenářské gramotnosti. Žáci, kteří se dívají na televizi jen několikrát do týdne, dosahují v testování lepších výsledků než ti, kteří se na televizi dívají denně několik hodin. To samé se potvrdilo i v případě času stráveného u počítače. Ukazuje se, že žáci 4. a 5. tříd mají lepší výsledky ve čtenářské gramotnosti, pokud u počítače tráví čas jen několikrát do týdne, a ne několik hodin denně. Ve starším věku čas strávený u televize a u počítače ztrácí přímý vliv na výsledek, přesto žáci, kteří u televize či počítače tráví více hodin denně, dosahují horších výsledků. Za poslední 3 roky průměrný čas strávený u počítače a televize výrazně převýšil čas strávený u knih. 

Závěry zdůrazňují význam prvních čtenářských let (tedy přibližně do deseti let), kdy je žádoucí dětem zpřístupnit co nejvíce zdrojů současného jazyka. Pokud děti již do školy nastupují s omezenou slovní zásobou, propast mezi nimi a spolužáky se rok od roku více prohlubuje. Výzkum Anne Cunninghamové a Keitha Stanoviche uvádí, že děti s nízkou slovní zásobou v první a druhé třídě dosahují nižších výsledků i na střední škole. „Děti je potřeba ve čtení podporovat. Čas, který rodiče věnují svým dětem tím, že jim předčítají, vysvětlují význam užívaných slov, nechávají je vybrat žánr, významně zvyšují jejich šance na budoucí uplatnění v zaměstnání i úspěch v soukromém životě.“ komentuje výsledky Eliška Sovová ze společnosti Scio.  

Prostřednictvím testování a dotazníkového šetření je možné nedostatky ve čtenářské gramotnosti odhalit. Děti, které uvádějí v dotazníku, že nemají v rodině čtenářské zázemí (rodiče jim v předškolním období nečetli, nebo jen velice málo, nevídají své rodiče číst, nemají doma knihovnu, ze které by si mohli vybrat knihu), dosahují v testování horších výsledků. Škola může svým vhodným působením nedostatky v rodinném čtenářském zázemí dětem nahradit. 

 

(Národní knihovna Praha, SCIO)