Lepek je v poslední době hojně diskutovanou složkou stravy. Počet lidí s nesnášenlivostí lepku, tzv. celiakií, nebo alergií neustále stoupá. Dobrou zprávou ale je, že nabídka bezlepkových potravin na našem trhu se kontinuálně rozrůstá. Ti, co se rozhodli, ať už dobrovolně nebo ze zdravotních důvodů, lepek ze stravy vyřadit, tak mají poměrně širokou možnost výběru. A víte, že bezlepkově se dá i mlsat? Vyzkoušet můžete třeba bezlepkové tyčinky Fit od české společnosti ÚSOVSKO FOOD Klopina.

Tyčinky Fit jsou zdravým, nutričně vyváženým pamlskem, sestaveným v souladu s nejnovějšími výživovými trendy. Jsou vyrobené z prémiových surovin přírodního původu a neobsahují přidané cukry a tuky. Mají vysoký podíl vlákniny, která blahodárně působí na naše trávení i celkovou kondici organismu. Najdeme v nich také vitamíny, minerály a cenné stopové prvky. Tyčinky jsou zdrojem kvalitní, postupně se uvolňující energie, což z nich činní dokonalou svačinu pro každý den. Oceníte je také při sportu nebo náročném výletu pro rychlou regeneraci sil. Jsou prostě jako stvořené pro mlsání bez výčitek!

Zajímavými příchutěmi vás nadchnou přirozeně bezlepkové tyčinky Fit Smoothie. Nabízejí tři varianty, originálně kombinující různé druhy ovoce a zeleniny, jako je červená řepa, rebarbora, mrkev, černý rybíz nebo pomeranč. Extra dávku energie vám poskytnou dvě příchutě s pravou čokoládou, kofeinem a extraktem ze zeleného čaje v kombinaci s křupavými arašídy nebo lískovými ořechy.

Zcela bezlepková je také tyčinka Fit go, vyrobená z extrudované kukuřice. V nabídce jsou tři různé příchutě: kakao, rybíz s jogurtovou polevou a jahoda s jogurtovou polevou. Bezlepkovou variantu najdeme rovněž u oblíbené klasiky na českém trhu, cereálních tyčinek Fit müsli. Tyčinka Fit müsli pomerančová v kakaové polevě je vyrobena z extrudované kukuřice, sójových vloček a kukuřičných lupínků, v kombinaci se sušeným ovocem.

Pokud musíte nebo chcete mlsat bezlepkově, určitě při svém dalším nákupu nezapomeňte na tyčinky Fit. Nechybí v nabídce všech hlavních maloobchodních prodejců potravin.

Zatímco například ve Spojených státech nejsou internátní školky žádnou raritou, v České republice je tento pojem poněkud cizí. Pár jich tu sice existuje, jedná se ale o výjimečné případy. Mnoho rodičů by je přitom uvítalo, jsou totiž bezpečnou a levnější variantou „hlídání“ přes noc. Co si pod pojmem internátní školka můžeme představit a je na ně česká společnost připravena?

Mateřské školky mají běžně otevírací dobu zhruba 10 hodin. Fungují většinou od 6:30 do 16:30, ve větších městech se však můžeme setkat s otevírací dobou až do 18 hodin. To ale vyhovuje jen těm rodičům, kteří pracují na klasické osmihodinové denní směny od pondělí do pátku. V mnoha oborech je tato pracovní doba nereálná, vezměme si například zdravotnictví, hotelnictví nebo obecně práci ve službách. Dvanáctihodinové směny jsou zcela normální a pokud má být společnost otevřena myšlence, že lze skloubit kariéru a péči o dítě, nemůžeme očekávat, že budou rodiče vždy volit takovou práci, se kterou stihnou vyzvednout dítě ze školky. Nemluvě o nočních směnách, které představují pro každého rodiče noční můru. O to spíše, pokud se jedná o matku či otce samoživitele nebo o situaci, kdy oba rodiče pracují v nočním provozu. V tu chvíli musí namáhavě organizovat pracovní rozvrh nebo počítat s hlídáním, ať už placeným nebo u babiček, tet apod. Bohužel, ne každý má tu možnost, aby co pár dnů nechal své potomky na hlídání u jiných členů rodiny. A už vůbec ne každý má tu možnost placené hlídání ufinancovat.

Internátní mateřské školky

Cestu ven nabízí internátní mateřské školky. Těch je ale v České republice jen hrstka. Fungují velmi podobně jako klasické mateřské školky, avšak nabízí i noční provoz. Dítě zde nemusí být přes noc pět dnů v týdnu, ale jen tehdy, když rodiče potřebují. Celá myšlenka stojí na tom, že je ve školce vždy přítomen pedagogický personál a že má školka i odpovídající vybavení. S tím se ovšem ve školkách setkáme tak či onak. Toalety, umyvadla a dokonce sprchy jsou ve školkách povinné. „Toto je trochu ošemetné. Ano, školky musí být vybaveny vším, co je uvedeno výše. Avšak v internátních mateřských školkách je potřeba vybudovat větší hygienické zázemí, které vyhovuje běžným denním hygienickým návykům,“ říká Martin Kraus ze společnosti MAKRA DIDAKTA, která se specializuje na výrobu a realizaci vybavení v mateřských a základních školách.

Daleko větším problémem se zdá být nedostatek personálu, respektive jeho financování. Školky jsou ve většině případech dotovány částečně státem, částečně obcí a částečně rodiči. Mluvíme-li tedy o těch veřejných. Připlatit by tak museli všichni zúčastnění. Než by se ovšem vůbec přistoupilo k řešení takové otázky, iniciativa by musela pravděpodobně vzejít od rodičů. Pak je otázka, zda by bylo dostatek zájemců.

Nelze také opomíjet velké procento zastánců toho, že příliš hodin ve školce škodí. Rodiče na jednu stranu nechtějí přenechat školkám tak velkou část výchovy. Model nočních školek ale poměrně úspěšně funguje ve Švédsku. Podle tamní vlády musí být mateřská škola schopna pokrývat potřeby rodin. Tento přístup nese ovoce, Švédsko má jedno z nejvyšších procent zaměstnaných žen. Otázkou nadále zůstává, zda je na něco podobného připravena i Česká republika.

Nedosáhnete v předklonu rukama na zem? Na vině jsou zkrácené svaly na zadní straně stehen – tzv. hamstringy. Problému si většina sedící populace všimne až ve chvíli, kdy se zřetězí do bolesti zad a hlavy.

Omezení v rozsahu pohybu lidem zpočátku nevadí, sval se jim zkrátil právě proto, že ho nepoužívají, časem se ale začne měnit postavení celého těla a projeví se zdravotní problémy. „Tělo je mechanicky jedna spojená a velmi sofistikovaně provázaná soustava kladek a pák, u kterého nerovnováha (dysbalance) na jednom konci může ovlivnit fungování celku a projevit se bolestí v části úplně jiné. Zkrácené svaly nebolí, ale každý sval je ze dvou stran přirostlý ke kosti a ty pomalu stahuje k sobě, čímž mění nastavení osového postavení velkých kloubů, pánve i páteře. Mnoho pacientů zjistí až v ordinaci při komplexní diagnostice, že se v předklonu nedokáží dotknout země, přitom právě zkrácené hamstringy stojí za jejich kulatým držením hrudní páteře a potížemi s tím souvisejícími,“ popsala hlavní fyzioterapeutka FYZIOkliniky Iva Bílková.

Každý, kdo má sedavé zaměstnání a nekompenzuje ho pravidelným protahováním, je ve svalech s jistotou zkrácený. Problematické jsou především svaly u ohnutých kloubů – kolen a lokte, podkolenní šlachy, zadní strany stehen, vnitřní rotátory ramen, prsní svaly a také kvůli předsunuté bradě svaly těsně pod lebkou. „Ve výsledku například zkrácený prsní sval způsobí protrakci ramen (kulaté, shrbené držení ramen), která se dál propíše do krční a hrudní páteře, žeber, ramenního kloubu a reakcí dalších svalů i do předloktí, zápěstí a funkce prstů. A stejně to funguje i opačným směrem - mám-li přetížený a zkrácený sval v dlani nebo na předloktí (což je v dnešní počítačové a smartphoneové době spíš pravidlo než výjimka), neskončí to jen bolestí lokte, ale reakce navazujících svalů vyvolá předsun ramene, krční páteře a následně třeba bolesti hlavy nebo rozmazané vidění,“ vysvětlila princip tzv. řetězení v těle Iva Bílková.

Zkrácené svaly se netýkají pouze lidí s minimem pohybu, pozor by si měli dát všichni, kteří se věnují rutinním činnostem. Velkou část pacientů tvoří sportovci, kteří při tréninku opomíjí pro ně „nedůležité“ svalové skupiny nebo zanedbávají strečink. „Zkrácený sval je tuhý, méně pružný, zároveň má omezené cévní zásobení, kvůli neustálému stažení svalových vláken dochází k ‘zaškrcení procházejících cév' a sval je ve své podstatě ‚podvyživený', slabý, a tedy i mnohem náchylnější k poškození. Krásným příkladem jsou poměrně časté ruptury hamstringů u fotbalistů, ač právě nohy u nich bývají nejvíc trénované. Když požádáte fotbalistu o předklon a dotknutí se země nebo alespoň dosáhnutí na lýtka, málokterý to dokáže. Jejich hamstringy jsou zkrácené, protože ustavičným tréninkem roste sval do šířky a zároveň se ztrácí jeho elasticita do délky. Pokud se adekvátním způsobem zároveň neprotahuje, pak dochází i k jeho postupnému zkrácení a změně svalových vláken na vazivová vlákna, která rozhodně nejsou stejně elastická jako původní materiál,“ potvrdila fyzioterapeutka.

Mezi „záludné“ svaly patří podle Ivy Bílkové také například bedrokyčelní sval, který spojuje bederní páteř se stehenní kostí. Jeho zkrácení je u velké části populace znát podle výrazného prohnutí v bedrech a u části běžců (zejména začínajících) vede k bolestem bederní páteře. „Podobně jako zkrácené přední strany stehna (tzv. čtyřhlavého stehenního svalu), které se většinou projeví bolestí a následně rychlejším rozvojem artrózy kolene. U sportovců, ale i povolání jako učitel, číšník, letuška a dalších mohou zkrácené svaly lýtka vyvolávat bolesti Achillovy šlachy, její zánět a dlouhodobé přetěžování může vést až ke vzniku ostruhy patní kosti,“ doplnila Iva Bílková.

Při zátěži je možné svalům ulevit masáží, lymfodrenáží nebo saunováním. Zkrácený sval ale i po těchto procedurách zůstane zkrácený. „Sauna a masáž jsou výborné aktivity pro odpočinek těla i ducha. Úlevu

po velké zátěži může přinést aplikace radiální rázové vlny, jejíž relaxační a regenerační efekt je ještě o mnoho intenzivnější. Ovšem žádná z fyzikálních procedur bohužel neumí sval ‚prodloužit'. Jediná aktivita, která dokáže zamezit zkracování svalů, je jejich pravidelné protahování. Proto by měl být strečink naprosto esenciální součástí každé pohybové aktivity, každého sportu a ideálně i nezbytným každodenním doplňkem a kompenzací pracovní zátěže,“ uvedla Iva Bílková.

Lékaři začali s očkováním proti chřipce. Období od října do prosince je totiž nejvhodnější  kdy si proti této nemoci nechat dát injekci. To se doporučuje zejména seniorům a lidem z rizikových skupin, jako jsou například pacienti s chronickým onemocněním nebo s poruchou imunity. Chřipka u nich totiž často vede ke zhoršení základního onemocnění, vzniku dalších komplikací a může být i životu nebezpečná.

Chřipka představuje zvýšené riziko pro více než 2 miliony lidí v České republice.1 Do této skupiny patří nejen senioři, ale také lidé s chronickým onemocněním srdce a cév, astmatici a pacienti s onemocněním plic, ledvin, jater nebo cukrovkou. Patří sem také pacienti po odstranění sleziny a transplantaci krvetvorných buněk, stejně jako lidé s vrozenými nebo získanými poruchami imunitního systému, cystickou fibrózou nebo chronickou anémií.6 

Nejohroženější jsou ti nejzranitelnější

Proočkovanost lidí z rizikových skupin proti chřipce je však u nás stále velmi nízká, ostatně to platí i pro celou českou populaci. „Každoročně se u nás nechá proti chřipce očkovat pouze přibližně 20 % lidí z ohrožených skupin, což je ve srovnání s jinými vyspělými zeměmi velmi málo. Například ve Velké Británii, Irsku nebo Nizozemsku je to 60 až 75 %," říká MUDr. Jan Kynčl, Ph.D., vedoucí Oddělení epidemiologie infekčních nemocí Státního zdravotního ústavu.5

Jak moc jsou tyto skupiny pacientů zranitelné, ukazují statistiky. Například u kardiaků je ve srovnání
s běžnou populací až 52× vyšší riziko úmrtí v důsledku komplikací chřipky, u seniorů 60× a u astmatiků dokonce 120×. Pokud pacienti trpí plicním a současně kardiovaskulárním onemocněním, riziko, že podlehnou chřipce, je u nich až 435× vyšší než u zdravých lidí.2,3,4 

Chřipka je také velmi nebezpečná pro lidi s diabetem, u kterých je 6× vyšší pravděpodobnost hospitalizace během chřipkové sezóny a je u nich pozorována také výrazně vyšší úmrtnost na chřipku, která se pohybuje mezi 5–15 %.7 „Onemocnění diabetem oslabuje funkci vrozeného imunitního systému, proto jsou lidé s cukrovkou náchylnější k infekcím, včetně chřipky,“ vysvětluje vedoucí Diabetologického centra Fakultní nemocnice Hradec Králové MUDr. Markéta Kubíčková.

Každoroční očkování jako základ prevence

Světová zdravotnická organizace doporučuje, aby bylo očkováno alespoň 75 % populace z rizikových skupin, Česká republika této hranice ale dlouhodobě nedosahuje.3,5 Motivovat k očkování proti chřipce se přitom řadu let snaží i české zdravotnické instituce, odborné společnosti a lékaři.

„Každý rok připomínáme zejména rizikovým skupinám pacientů, ale i těm, kteří o ně pečují nebo jsou s nimi v úzkém kontaktu, aby se nechali proti chřipce očkovat. Je to nejlepší způsob prevence, a přestože vakcína nemusí stoprocentně ochránit před nákazou, výrazně snižuje riziko možných zdravotních komplikací, které mohou vést k hospitalizaci nebo dokonce k úmrtí,“ upozorňuje MUDr. Zdeňka Jágrová
z Hygienické stanice hlavního města Prahy.

Jde přitom o zcela zbytečný hazard se zdravím. Vakcíny proti chřipce jsou dlouhodobě považovány za jedny z nejbezpečnějších a nežádoucí účinky jsou u nich velmi vzácné. Vakcína obsahuje usmrcené formy viru, které nemohou způsobit chřipku, ale aktivují imunitní systém k boji proti živému viru. „I přes oslabení vrozené složky imunity, je u diabetiků zachována schopnost reagovat na podání očkovací látky a vytvořit si tak účinnou protilátkovou ochranu. Proto je tak důležité, aby se diabetici proti chřipce očkováním chránili,“ dodává MUDr. Kubíčková.

Nechat se očkovat proti chřipce je možné především u praktického lékaře, ve zdravotních ústavech nebo v očkovacích centrech. Senioři nad 65 let a lidé z rizikových skupin mají tuto vakcínu dokonce plně hrazenou z veřejného zdravotního pojištění. Od letošního roku mají na ni nárok zdarma také zdravotničtí pracovníci a jiní odborní pracovníci ve zdravotnictví. Všichni ostatní mohou na vakcínu proti chřipce získat příspěvek z preventivních fondů zdravotních pojišťoven nebo u svých zaměstnavatelů.

Polovina října – ideální čas na očkování

V minulosti se za optimální období pro očkování proti chřipce považovalo září a říjen. Ukazuje se však, že začátek chřipkové sezóny se přesouvá spíše do zimního období.6 „Protože po očkování postupně ubývá ochranných protilátek, a to výrazněji u seniorů, je velmi důležité i jeho správné načasování. V největší míře by mělo být realizováno během října a listopadu a ideálně dokončeno do konce prosince, tedy v době, kdy obvykle začíná stoupat výskyt chřipky,“ vysvětluje MUDr. Kynčl. Očkování v pozdějším termínu má však stále smysl, je ale třeba počítat s tím, že ochrana proti onemocnění nastoupí až přibližně 2 týdny po podání vakcíny.6

Očkování proti chřipce a covid

Již s nástupem pandemie na jaře 2020 se šíření chřipky zastavilo a v dalších dvou sezónách jsme o ní téměř neslyšeli, což byl důsledek zvýšených hygienických opatření a nošení respirátorů.
S návratem do běžného režimu bychom proto měli letos očekávat mnohem vyšší aktivitu chřipkových virů než v předchozích dvou letech. „Někteří lidé se navíc domnívají, že je očkování proti covidu ochrání i před chřipkou. To však není možné. Jedná se o různé typy virů a kombinovaná vakcína zatím není k dispozici. Vakcínu proti chřipce i vakcínu proti covidu je ovšem možné bezpečně aplikovat v týž den,“ říká MUDr. Jágrová.

Nová vakcína - dobrá zpráva pro seniory

Novinkou je nová vysokodávková vakcína určená seniorům. Tato vakcína obsahuje 4x vyšší množství antigenu, díky čemuž seniory účinněji chrání před nemocí. U starších lidí totiž protilátky proti chřipce vyprchávají rychleji než u zbytku populace. Česká republika je třetí zemí Evropy (po Německu a Francii), kde je vakcína plně hrazena všem lidem ve věku 65+. U nás je nová vakcína letos k dispozici pouze ve velmi omezeném množství, v příštím roce by už ale měla pokrýt potřeby všech zájemců.8

Zdroje:

• Statistická ročenka ČR. [online][cit.30-09-2022]:. https://www.czso.cz/csu/czso/4-obyvatelstvo-gaj9osvv38
• Peichl, P.: Kardiaci a očkování proti chřipce. Practicus 2016; 7: 16. [online][cit.30-09-2022]: http://www.practicus.eu/file/e9af3dc591967ed7bebf737a384887e5/11/Practicus-07-2016%20%20bez%20reklam.pdf
• Chlíbek, R.: Chřipka – podceňované onemocnění. Tisková konference MZ, 21. 12. 2017, Praha.
• Kynčl, J.: Epidemiologie akutních respiračních infekcí, SZÚ, 2017. [online][cit.30-09-2022]: https://respiforum.cz/wp-content/uploads/2017/12/Epidemiologie-ARI-Kyn%C4%8Dl-Respiforum-2017.pdf
• European Centre for Disease Prevention and Control: Seasonal influenza vaccination and antiviral use in EU/EEA Member States. [online][cit.30-09-2022]: https://www.ecdc.europa.eu/sites/default/files/documents/seasonal-influenza-antiviral-use-2018.pdf
• Kynčl, J., Havlíčková, M.: Význam očkování proti chřipce a jeho optimální načasování. SZÚ, Publikováno 24. 9. 2019, [online][cit.30-09-2022]: http://www.szu.cz/tema/prevence/vyznam-ockovani-proti-chripce-a-jeho-optimalni-nacasovani
• Macounová, P., Maďar, R.: Doporučená očkování pro diabetiky. Vnitřní lékařství, 2020; 66(5): 301–307. [online][cit.30-09-2022]: https://www.casopisvnitrnilekarstvi.cz/pdfs/vnl/2020/05/04.pdf
• Příbalová informace: informace pro uživatele Efluelda, datum poslední revize 08/2022

Více na www.stop-chripce.cz

Zdravý imunitní systém chrání naše tělo před bakteriemi, viry a dalšími patogeny, s nimiž se denně setkáváme. Významnou roli přitom hraje tělesné cvičení. Záleží ovšem na jeho pravidelnosti, délce a intenzitě. Jak cvičit, abychom byli zdraví?

„Obecně se doporučuje cvičit asi hodinu se střední až vysokou intenzitou. Důležitá je ovšem frekvence cvičení. Je skvělé, pokud si na nějakou vhodnou pohybovou aktivitu najdete čas každý den. Z vlastní zkušenosti vím, že se pak člověk cítí po všech stránkách lépe – tělo snadněji odolává nemocem, zlepší se metabolismus a také vytvořené endorfiny se postarají o dobrou náladu. Ale i v tomto případě platí – všeho s mírou. Pokud byste se totiž věnovali vysoce intenzivnímu dlouhodobému tréninku, a nedopřáli přitom svému tělu dostatek času na zotavení, mohli byste naopak v důsledku vyčerpání organismu svoji imunitu oslabit,“ říká Jana Havrdová, prezidentka České komory fitness a Českého svazu aerobiku a fitness, FISAF.cz.

A jak konkrétně může cvičení naši imunitu ovlivnit a podpořit? Odborníci se shodují na těchto šesti bodech.

1. Povzbuzení buněčné aktivity

Podle některých výzkumů může cvičení střední intenzity stimulovat buněčnou imunitu tím, že zvyšuje cirkulaci (koloběh) imunitních buněk v těle. To se tak může lépe připravit na budoucí infekci tím, že ji dříve odhalí. Díky pravidelnému cvičení se tak stanete odolnějšími vůči infekcím a lépe se dokážete vypořádat s těmi stávajícími.

Tip: Podle odborníků už 30-45 minutami aerobního cvičení ve střední až vysoké intenzitě „rozpohybujete“ obranné buňky imunitního systému.

2. Zvýšení tělesné teploty

Během cvičení se zvyšuje tělesná teplota a zůstává vyšší ještě krátkou dobu po jeho skončení. I když se jedná pouze o dočasné zvýšení teploty, může být (podobně jako v případě horečky) prospěšné pro imunitní systém, zabránit množení bakterií a pomáhat tělu lépe odpovědět na případnou infekci. Je však třeba připomenout, že se jedná pouze o domněnku, toto tvrzení nelze dostatečně ověřit.

3. Lepší kvalita spánku

Pokud máme problémy se spánkem, může to negativně ovlivnit imunitní systém. Některé výzkumy poukazují na vyšší riziko infekcí a rozvoje kardiovaskulárních a metabolických poruch v důsledku snížení protilátek a produkce zánětlivých cytokinů u lidí s mírnými potížemi se spánkem. Naopak pravidelná fyzická aktivita může přispět k celkově lepší délce a kvalitě spánku.

4. Snížení rizika civilizačních chorob

Pokud má člověk například srdeční onemocnění nebo cukrovku, může být pro jeho imunitní systém obtížnější bránit se infekcím a virovým onemocněním, jako je například COVID-19.

Právě cvičení může snížit kardiovaskulární rizikové faktory, zabránit vzniku cukrovky 2. typu nebo ji oddálit, zvýšit hladinu HDL (dobrého) cholesterolu a snížit klidovou tepovou frekvenci.

5. Snížení zánětu

Zánět je normální obranná reakce imunitního systému. Akutní zánět nemusí nutně představovat problém, ale pokud tato akutní reakce zůstane nekontrolovaná, může přejít do chronické podoby a vést k řadě zánětlivých onemocnění.

Různé studie naznačují, že cvičení střední intenzity zánět snižuje, zatímco dlouhodobé zátěže vysoké intenzity mohou zánět ve skutečnosti zvyšovat. Z toho vyplývá, že středně intenzivní cvičení s vhodnou dobou odpočinku může zvyšovat účinnost imunitní reakce a zároveň snížit riziko chronického zánětu.

6. Obrana proti stresu i špatné náladě

Podle některých výzkumů může mít stres zásadní dopad na pravidelnou funkci imunitního systému. „Máte chuť jít si po dlouhém pracovním dni zacvičit nebo se projet na kole? Děláte dobře. Je to totiž ten nejlepší způsob, jak se zbavit nahromaděného stresu a mít dobrou náladu. Už cvičení o střední intenzitě totiž může zpomalit uvolňování stresových hormonů a zároveň pozitivně ovlivnit neurotransmitery v mozku, které ovlivňují naši náladu a chování,“ vysvětluje Jana Havrdová z České komory fitness a Českého svazu aerobiku a fitness, FISAF.cz.

Víte, že…

Podle Amerického ministerstva zdravotnictví a sociálních služeb (U.S. Department of Health and Human Services – HHS) by většina dospělých měla každý týden absolvovat alespoň 150-300 minut aerobní aktivity střední intenzity nebo 75 minut intenzivní fyzické aktivity. HHS také doporučuje zařadit alespoň 2x v týdnu aktivity na posílení svalů, které zahrnují všechny hlavní svalové skupiny nohou, boků, zad, břicha, hrudníku, ramen a paží. 

Zdroj: U.S. Department of Health and Human Services (HHS)

Česká komora fitness reprezentuje český fitness sektor u nás, nastavuje standardy a zkoušky z fitness profesí, organizuje osvětové a odborné akce pro odbornou i laickou veřejnost, spravuje Český registr fitness profesionálů a propojuje český fitness sektor se zahraničím a s aktuálními poznatky a trendy. Více na www.komorafitness.cz

Český svaz aerobiku a fitness FISAF.cz patří mezi nejaktivnější sportovní svazy v ČR. V současné době sdružuje 71 sportovních klubů, 2 159 registrovaných závodníků a každoročně pořádá okolo 40 sportovních soutěží. Odborníci ze Školy fitness profesionálů FISAF.cz mají už 25letou praxi ve vzdělávání instruktorů, kteří se zaměřují na sportování s dětmi, aerobik a zdravý pohyb. FISAF.cz např. zaštiťuje celorepublikové osvětové projekty Děti na startu a Česko se hýbe. Více na www.fisaf.cz

Zdroj: www.komorafitness.cz a www.fisaf.cz

Celosvětově prudce vzrostl výskyt obezity, která má v současné době charakter pandemie – v Česku trpí obezitou 30 % mužů a 40 % žen ve věku 34 až 74 let. Doporučení, jak zhubnout přebytečná kila a vylepšit si postavu, se obvykle týkají redukčních diet, v lepším případě i aktivního pohybu, ale často zapomínají na pitný režim. Žádný redukční režim přitom nemůže fungovat bez toho pitného.

„Známé přísloví »hlad je převlečená žízeň« říká, že nedostatečné zavodnění organizmu, tedy dehydratace, může vést k falešnému pocitu hladu. Nedílnou součástí každého redukčního režimu by proto měl být dostatečný příjem tekutin. Ten je důležitý i z dalších důvodů. Větší výdej energie za účelem snížení tělesné hmotnosti vede k tvorbě většího množství odpadů z metabolických pochodů – tělo je nutné více zavodnit, aby se těchto zplodin mohlo snadněji zbavit,“ vysvětluje odborný konzultant AquaLife Institutu v oblasti nutriční péče RNDr. Pavel Suchánek.

Nedílnou součástí redukčního režimu by měla být pohybová aktivita – stejně jako pitný režim, který hraje důležitou roli i při samotném sportování, nejen celkově při hubnutí. Když se pohybujeme, rychleji dýcháme a více se potíme, zejména pokud sportujeme v teplém prostředí. Pracující svaly potřebují vodu k ochlazování, ale také ke stálému přívodu živin a odvodu zplodin metabolizmu.

„Každodenní potřeba tekutin zdravého člověka se pohybuje podle tělesné hmotnosti okolo 2 litrů (30–35 ml na 1 kg tělesné hmotnosti a den), v rámci redukčního režimu se množství tekutin doporučuje navýšit o cca 20 %. Při sportu a pohybu je obecně potřeba tekutin také vyšší. A protože v potu ztrácíme s vodou i minerální látky, musíme je tělu doplnit spolu s tekutinami,“ doporučuje RNDr. Suchánek z nutriční poradny FitBee. Výhodné jsou z tohoto pohledu středně mineralizované vody, protože ty vrátí organizmu ztracené minerální látky prakticky v biokvalitě. Silně mineralizované vody jsou pak vhodné zejména při velké zátěži v namáhavých provozech, v letním období nebo při sportu, kdy je třeba tělu rychle doplnit tekutiny a zároveň minerální látky.

Nedostatečný pitný režim nebo nedostatek minerálních látek v redukčním období negativně ovlivňuje snahu snížit tělesnou hmotnost mimo jiné i tím, že může vést nejen k bolestem hlavy, únavě a pocitu slabosti, ale také k výraznému pocitu chuti na sladké, případně pocitu hladu obecně. Navíc únavu si často spojujeme s nedostatkem jednoduchých cukrů, a tak sladký doping používáme poměrně často. To všechno pak může vést k porušování a následnému ukončení redukčního režimu.

„Obézní pacienti přitom často tvrdí, že nedostatkem tekutin netrpí, ale naopak, že je zadržují a že jejich hmotnost způsobuje voda, nikoli tuk. Také mezi odborníky panuje nepodložený názor, že na začátku redukčního režimu je pacient významně hyperhydratován a trpí skrytými otoky, které se mobilizují v průběhu redukce tělesné hmotnosti,“ říká MUDr. Taťána Staňková z pražského Centra pro poruchy metabolismu a výživy. AquaLife Institute proto udělil grant mimo jiné i na studii »Změny distribuce a objemu celkové tělesné tekutiny, extracelulární a intracelulární tekutiny v průběhu redukčního režimu u obézních žen«.

„Studie prokázala, že za obezitu nebo nadváhu nemůže nadbytečná voda v těle, a redukci hmotnosti tudíž nezpůsobuje úbytek tělesných tekutin. Vhodný redukční režim, doplněný o jasná doporučení v oblasti pitného režimu prokazatelně vede ke snížení obsahu tuku v těle, aniž by došlo k úbytku aktivní tělesné hmoty (svalů),“ shrnuje výsledky studie spolupracovnice AquaLife Institutu MUDr. Staňková a dodává: „ukázalo se, že většina pacientů nepřijímá dostatek tekutin, a proto je nutné naučit je pít. Řízený pitný režim by měl být vždy nedílnou součástí léčby obezity. Ideální jsou přírodní minerální vody, které mají prokazatelný fyziologický účinek, tj. obsahují alespoň jeden prvek s blahodárným působením na lidský organizmus, a proto nabízí lidskému tělu víc než obyčejná voda.“

Lidé trpící migrénou, kterých je v Česku okolo milionu,1 mohou přijít zdarma konzultovat svůj stav se specialisty. Brány čtyř specializovaných center pro diagnostiku a léčbu bolestí hlavy se letos otevřou všem lidem trpícím tímto onemocněním. Do osvětové akce se v červnu zapojí Fakultní nemocnice v Motole a Nemocnice Strakonice, na podzim bude následovat Krajská nemocnice Liberec a Nemocnice České Budějovice. Cílem je otevřeně mluvit o migréně, zlepšit povědomí o specializované péči a nabídnout možnost individuální konzultace s odborníkem z centra. Součástí akce bude představení pacientské organizace Migréna-help. Ta dlouhodobě upozorňuje na to, jak zásadní negativní vliv má migréna na životy lidí – a péče specializovaného odborníka to může změnit.1 

První specializované centrum se pro lidi s migrénou otevře 15. 6. 2022 v 15:00 ve FN Motol v Praze. Následovat bude centrum v Nemocnici Strakonice, a to 22. 6. 2022 v 15:00, další vlna bude na podzim. Účastníci mohou po seznámení s odborníky využít také osobní konzultaci – zdarma a bez předchozího objednání. Běžně se lidé s migrénou dostanou do centra pouze na doporučení svých neurologů.

„Odborníci ze specializovaných center mají zkušenosti s nejkomplikovanějšími případy migrény. Dnes už dokážeme řešit i případy, které se v minulosti zdály neléčitelné. Další podporu a pomoc v rámci akce nabídne pacientská organizace a psycholog. Cílem je vytvořit přátelské setkání pro všechny, které migréna trápí, a nabídnout jim pomocnou ruku,“ říká MUDr. Zuzana Matoušová, neuroložka ze specializovaného centra pro diagnostiku a léčbu bolestí hlavy ve FN Motol v Praze.

První centrum se otevře 15. 6. 2022 v 15:00 ve FN Motol v Praze

První centrum otevře své dveře ve Fakultní nemocnici v Motole v Praze na Neurologické klinice 2. LF UK a FN Motol (V Úvalu 84, Praha 5). Akce odstartuje v 15:00 představením vedoucí lékařky, která vysvětlí, jak funguje péče ve specializovaném centru. Pokračovat bude seznámením s aktivitami pacientské organizace Migréna-help a tipy psychologa, jak mluvit o migréně s blízkými. Na závěr si mohou účastníci popovídat v bezpečném prostředí s lidmi, které trápí stejné obtíže, a sdílet svůj příběh s migrénou. Od 15:00 do 18:00 bude možná individuální konzultace s odborníky přímo na místě. Akce má za cíl propojit pacienty se specialisty, kteří jim dokážou pomoci. Detailní program najdete na www.omigrene.cz.

Podpora pacientské organizace Migréna-help

 „Řada lidí migréně podřizuje celý život. Paralyzující bolesti jim brání v pracovním i osobním životě. Mají často pocit, že jsou v tom sami. Ale tak to být nemusí – z mé zkušenosti opravdu pomáhá sdílení a podpora. Na Dnech otevřených center si popovídáme o možnostech pomoci a podpory, které jako pacientská organizace nabízíme – sociální poradnu, kruhy sdílení, psychoterapii a další,“ doplňuje Rýza Blažejovská, zakladatelka pacientské organizace Migréna-help.

Sdílení pomáhá, říká psycholožka

Migréna může výrazně omezit každodenní život a člověka tak často izoluje.1 „Je velmi obtížné poslouchat, že své onemocnění přeháníte nebo dokonce simulujete. A to se lidem s migrénou ještě stále děje. Popovídat si s někým, kdo s migrénou prožívá něco podobného jako vy a dokáže si dobře představit, čím procházíte, může opravdu pomoci. I to nabízejí Dny otevřených center – bezpečný prostor promluvit si s lidmi, kteří mají podobnou zkušenost a řeší stejné těžkosti a výzvy. Velkou inspirací i úlevou může být pozitivní příběh člověka, který našel vhodnou léčbu a díky tomu žije naplno i s migrénou. Nebo dokonce už i bez ní,“ dodává psycholožka Tereza Blažejovská z Národního ústavu duševního zdraví, specialistka na destigmatizaci.

Správná léčba může změnit život

Migréna je závažné neurologické onemocnění a život s ní je boj. Bývá často zlehčováno, a proto lidé s migrénou svou nemoc skrývají a bojí se vyhledat odbornou pomoc. V České republice ale existuje rozsáhlý systém specializované péče, který nabízí tu nejmodernější terapii. „Lidé s migrénou mohou mít pocit, že už vyzkoušeli všechno a není žádná cesta ven. O specializovaných centrech mnohdy ani nevědí. Po celé České republice je jich ale už třicet. Věnujeme se léčbě především závažných případů migrén, které se nedaří vyřešit v běžné ambulantní neurologické péči,“ vysvětluje MUDr. Zuzana Matoušová. Více informací o celé akci se dozvíte na webové stránce www.omigrene.cz. Přijďte na Dny otevřených center pro léčbu migrény a vstupte do světa, kde migréna nevládne.

Migréna 

Migréna je závažné neurologické onemocnění, kterým trpí přibližně každý desátý.2 Dokáže sebrat až jeden pracovní měsíc ročně.3,4 Pulzující bolest hlavy doprovází série dalších příznaků, které mohou pacienta zcela paralyzovat a vyřadit z běžného života. Nejčastěji se jedná o nevolnost, citlivost na světlo a zvuky, komplexní únavu a zvracení.5 Je zásadní, aby lidé s migrénou byli v péči odborníka, který dokáže migrénu správně diagnostikovat a nabídnout jim nejvhodnější léčbu. K dispozici je dnes již cílená akutní i preventivní léčba.6

Seznam zdrojů:

• Czech Headache Society. Bolesti hlavy a jejich charakteristika [online]. [cit. 8. 5. 2022]. Dostupné z: http://czech-headache.cz/bolesti-hlavy-a-jejich-charakteristika
• Charles A. The evolution of a migraine attack: a review of recent evidence. Headache. 2013; 53(2): 413–419.
• World Health Organisation. Headache Disorders [online]. Dostupné z: http://www.who.int/mediacentre/factsheets/fs277/en/
• Steiner TJ et al. The impact of headache in Europe: principal results of the Eurolight project. J Headache Pain. 2014; 15:31: 1146–1158.
• National Institute of Neurological Disorders and Strokes. Migraine Information [online]. [Cit. 8. 5. 2022]. Dostupné z: https://www.ninds.nih.gov/Disorders/All-Disorders/Migraine-Information-Page
• Czech Headache Society. Léčba migrény [online]. [Cit. 8. 5. 2022]. Dostupné z: http://czech-headache.cz/lecba-migreny/

Mermaiding patří mezi sportovní aktivity, při kterých se rozvíjí plavecké dovednosti, fyzická kondice i všestranná pohybová zdatnost dětí. Spojuje v sobě přednosti plavání a pobytu ve vodě s koordinovaným, estetickým a uměleckým projevem. Mermaiding, plavání s monoploutví v obleku mořské víly nebo mořského prince, je zkrátka zábavný zdravý pohyb, doporučovaný odborníky pro aktivní životní styl dívek i chlapců.

5 OTÁZEK PRO INSTRUKTORA PLAVÁNÍ

Pedagogický slovník popisuje hru jako formu lidské činnosti, která se liší od práce i od učení. Taková činnost má řadu aspektů – procvičovací, poznávací, pohybový, sociální, emocionální, terapeutický a především motivační. Koncepce mermaidingu je postavená právě na hravosti a přirozené touze dítěte být někým, kým zatím mohlo být jen ve své fantazii. Více o mermaidingu prozradí Mgr. Tomáš Michalica…

• Jaké přednosti má mermaiding v porovnání s klasickým plaváním?

„Mermainding není jen sport, ale zároveň i hra, a to je jeho největší výhoda, v tom je zásadní rozdíl mezi mermaidingem a klasickým plaváním. Hravost je naší nedílnou součástí už od narození, je pro nás přirozená, a proto mermaiding představuje velmi atraktivní pohybovou aktivitu, při které jde především o zábavu a relaxaci.“

• Co všechno je k mermaidingu potřeba a na co si dát pozor při výběru tohoto vybavení?

„Kromě plavek a kostýmku mořské víly nebo mořského prince se neobejdete bez monoploutve. Právě jejímu výběru věnujte největší pozornost. Speciálně vyvinutá monoploutev zajistí lepší soužití plavce s ploutví a současně nepřetíží jeho pohybový aparát. Pokud není vyrobená z dostatečně pružného materiálu, ale z příliš tvrdého a křehkého, může prasknout a ohrozit plavce. Při nevhodném uchycení monoploutve na dolní končetiny zase hrozí poškození oblasti hlezenních kloubů, Achillovy šlachy a nártů. Velmi vhodné uchycení představují botičky tvořené dvěma popruhy, které dokonale fixují chodidlo a zároveň chrání oblast Achillovy šlachy, aby nedocházelo k jejímu dráždění.“

• Jak moc je důležité, aby se mermaiding prováděl dobře, a co když tomu tak nebude?

„Pokud nebude respektována správná plavecká technika, dříve či později dojde k přetížení pohybového aparátu, v jehož důsledku mohou vzniknout svalové dysbalance a bolestivost v určitých tělesných partiích, např. v oblasti bederní páteře. Při plavání s monoploutví se provádí tzv. delfínový kop, kterého je dosaženo cyklickým střídáním vysazování a podsazování pánve. Do pohybu se nezapojují jen nohy a pánev, ale i břišní a zádové svaly. Správnému provedení delfínového kopu výrazně napomáhá (anebo nenapomáhá) způsob uchycení monoploutve na dolní končetiny a s ním související soužití plavce s ploutví.“ 

• Kdo to děti naučí a kde se pak mohou mermaidingu věnovat?

„Doporučuji začít pod vedením vyškoleného a certifikovaného lektora, který disponuje biomechanickými, anatomickými a pedagogickými znalostmi, a vykonává tak výuku efektivně. Mermaiding si mohou děti nejprve vyzkoušet na jednorázové lekci a pak se přihlásit na celý kurz, třeba i celoroční. Zkušené mořské víly a mořští princové mohou mermaiding provozovat individuálně v podstatě v jakémkoli bazénu.“

• Pro koho je a pro koho není mermaiding vhodný?

„Při správném technickém provádění je mermaiding vhodný pro všechny. I začátečníci by ale měli mít už před první lekcí osvojené základní plavecké dovednosti, umožňující v případě nouze sebezáchrannou akci. K těmto dovednostem patří dýchání do vody a zadržení dechu, ponoření se a vylovení předmětu v malé hloubce, splývání na zádech a břichu, otočení se ze zad na břicho a zpět, uplavání alespoň 25 metrů, plavecký kop (kraulové a znakové nohy).“

ODBORNÍCI DOPORUČUJÍ VODNÍ AKTIVITY

Děti musí pohyb především bavit, a protože většina dětí miluje aktivity ve vodě, vodní sporty patří k těm nejvhodnějším. Pokud tedy rodiče potřebují, aby se jejich dítě začalo aktivně hýbat a získalo kladný vztah ke sportu, mohou to zkusit právě v bazénu. „Samozřejmě je dobré, aby aktivity dětí byly pestré. Aby vedle chození nebo běhání, přirozeně zařazeného do denního režimu, děti musely využít tělo více silově, aby jejich svaly pracovaly i v jiném režimu než jen vytrvalostním. Takový pohyb je potom opravdu prospěšný zdraví. Jako třeba zábavný, vytrvalostní a zároveň posilovací mermaiding,“ říká fyzioterapeutka Mgr. Zuzana Havlíková. 

Vodní aktivity jsou vhodné i pro děti s nadváhou, kterým se se sportováním začíná mnohem hůře. Záleží na tom, jak moc velkou nadváhu mají, protože začít s obézním dítětem například běhat a skákat při tenisu nepřinese žádný užitek. Takový pohyb představuje příliš velkou zátěž na klouby, u dětí stejně jako u dospělých, u dětí navíc může přispět k bolestem v období růstu. A dítě to brzy přestane bavit. Děti s velkou nadváhou se často cítí velice dobře ve vodě, kde je pro ně pohyb jednodušší a také šetrnější k jejich kloubům.

„Mermaiding má tu výhodu, že klade v pozitivním smyslu větší nároky na svalovou práci i na kondici. Děti napodobují přirozený pohyb delfína, uplavou více, lépe splynou s vodou a stráví v ní delší dobu. Sportují, aniž by to braly jako sport. To všechno jsou příznivé faktory, které přispějí k tomu, aby dítě mělo z pohybu radost a těšilo se na něj. Díky mermaidingu se navíc i obézní děti mohou proměnit v okouzlující mořskou vílu nebo vysněného mořského prince,“ dodává Mgr. Zuzana Havlíková.

TIP: LUCKY SWIM

Vše potřebné pro mermaiding nabízí česká firma Lucky Swim, která vyrábí kromě plavek, obleků a monoploutví pro mořské víly a mořské prince také relaxační deky ve tvaru ploutve mořské víly, tematické osušky nebo legíny s nanostříbrem. 

Za pozornost stojí mimo jiné monoploutve značky Lucky Swim, které dokonale padnou a splynou s tělem. K dolním končetinám se uchycují pomocí botiček z příjemného, pevného a zároveň pružného neoprenu. Botičky mají pásek na utažení kolem kotníků (jako sandálek), který se dá upravit a individuálně přizpůsobit noze tak, aby pevně držel a přitom nedřel. Díky tomu a díky připevnění nohou k monoploutvi celou plochou chodidla může plavec ovládat monoploutev bez sebemenších potíží a provádět hladce plynoucí pohyb, při kterém nedochází k přetížení pohybového aparátu.

Aby měli mořské víly a mořští princové kde trénovat, pořádá Lucky Swim také jednorázové lekce mermaidingu, kurzy mermaidingu v délce 10, 15 nebo 20 lekcí, letní příměstské tábory a Mermaid Camp na Krétě. Více na www.luckyswim.cz.